Pragmata Recenze – Ambiciózní sci-fi, kterému dochází dech na měsíčním povrchu

Co je vlastně Pragmata?

Společnost Capcom v posledních letech zažívá neuvěřitelnou renesanci. Sázka na jistotu v podobě sérií jako Resident Evil nebo Monster Hunter sice studiu přinesla komerční úspěch i uznání kritiky, ale fanoušci už dlouho volali po něčem novém. Právě proto byla Pragmata jedním z nejsledovanějších projektů posledních let. Jde o zcela novou, originální značku, která nás zavede do hlubokého vesmíru.

Tato sci-fi akční adventura si klade za cíl zkombinovat precizní japonskou akci s westernovým stylem vyprávění o osamělém hrdinovi. Ačkoliv jsou ambice vývojářů patrné z každého pixelu, výsledek je tak trochu rozpolcený. Na jedné straně tu máme špičkové technické zpracování, na straně druhé pocit, že Capcom tentokrát neriskoval tolik, kolik mohl, a zůstal v bezpečné zóně žánrových standardů.

Příběh a atmosféra

V kůži kosmonauta jménem Hugh se vydáváte na Měsíc, abyste opravili komunikační systémy na tamní základně. Jak už to ale v podobných hrách bývá, rutinní mise se okamžitě zvrtne. Měsíční základna je v troskách a ovládla ji nepřátelská umělá inteligence IDUS, která proti vám posílá armády smrtících robotů. Atmosféra opuštěné, sterilní základny je zpočátku pohlcující, ale pravé oživení přichází až s postavou Diany.

Diana je android v podobě malé holčičky, která se k vám přidá a stane se vaším jediným spojencem. Hra se snaží vybudovat silné emocionální pouto mezi Hughem a Dianou, připomínající dynamiku otce a dcery. Bohužel zde Pragmata naráží na své limity. Zatímco Diana oplývá osobností a šarmem, Hugh je jako hlavní hrdina nesmírně plochý, málomluvný a v podstatě nezajímavý.

Celý děj se navíc ubírá cestou, kterou zkušený hráč odhadne už po první hodině. Příběhové zvraty nejsou nijak šokující a scénář se drží zajetých kolejí bez větších experimentů. I když je zápletka dostatečně funkční na to, aby vás hnala kupředu, rozhodně nečekejte hluboký filozofický zážitek, který by ve vás po dohrání rezonoval. Je to zkrátka „jen“ solidní sci-fi kulisa pro akci.

Hratelnost a mechaniky

Kde hra skutečně exceluje, je její hratelnost. Pragmata sází na unikátní mix průzkumu a soubojů z pohledu třetí osoby. Nejzajímavějším prvkem je bezpochyby hackování. Abyste odhalili slabiny nepřátelských robotů, musíte v reálném čase řešit bludiště na mřížce. Musíte se vyhýbat červeným polím a sbírat bonusy, které mohou nepřátele zmást nebo Hugha vyléčit. Je to stresující, rychlé a nesmírně zábavné.

Souboje jsou intenzivní zejména proto, že nepřátelé na vás neustále dotírají i během hackování. Musíte tak neustále přepínat mezi střelbou, úskoky a řešením puzzlů. Arzenál zbraní je bohatý – od standardní pistole přes výbušnou brokovnici až po vábničky (decoy gun). Každá zbraň má svůj cooldown a omezenou munici, což vás nutí ke strategickému uvažování a neustálé obměně vybavení během bitvy.

Vrcholem jsou souboje s bossy. Gigantičtí roboti mají destruktivní útoky, které vás dokážou vyřadit na pár ran. Když vám dojdou léčivé předměty a boss má poslední procenta života, Pragmata generuje momenty čistého adrenalinu. Škoda jen, že se tito bossové později ve hře opakují. Stejná výtka směřuje k prostředí. Úvodní pasáže v deformovaném New Yorku vytvořeném obří 3D tiskárnou jsou dechberoucí, ale druhá polovina hry se až příliš často vrací do generických chodeb.

Průzkum je usnadněn Hughovým oblekem s tryskami, které umožňují vertikální pohyb a překonávání propastí. Po cestě sbíráte suroviny a měnu, kterou utrácíte v úkrytech (shelters). Zde si můžete vylepšit integritu obleku, sílu zbraní nebo si jen popovídat s Dianou. Zajímavým doplňkem jsou Red Zones – volitelné, extrémně těžké arény, které vyžadují speciální klíče, ale odmění vás cennými předměty pro sběratelské bingo karty.

Závěrečný verdikt

Pragmata je hrou dvou tváří. Na jedné straně stojí brilantní mechaniky, nápadité souboje a technická preciznost, na které jsme u Capcomu zvyklí. Pohyb v prostředí je plynulý, vizuální stránka místy bere dech a systém vylepšování vás motivuje k prozkoumávání každého koutu měsíční základny. I přes kratší herní dobu, která se při mém průchodu zastavila na necelých 7 hodinách, působí zážitek uceleně.

Na straně druhé je tu však nevyužitý potenciál v oblasti vyprávění. Pokud hledáte hru s charismatickým hrdinou a osudovým příběhem, budete zklamáni. Pragmata sází vše na akci, a i když tato karta většinu času vychází, v závěru jí začíná docházet dech kvůli recyklaci obsahu. Je to skvělý základ pro novou značku, který ale ke skutečné dokonalosti potřebuje v příštím díle přidat trochu víc srdce a scenáristické odvahy.

FAQ

Q: Jak dlouhá je hlavní příběhová linka?
A: První průchod zabere zhruba 6 až 7 hodin. Pokud se zaměříte na 100% dokončení včetně Red Zones, počítejte s 15 až 20 hodinami.

Q: Je Diana hratelnou postavou?
A: Nikoliv přímo, Diana funguje jako vaše společnice, která vám pomáhá při řešení hádanek a v boji proti AI IDUS.

Q: Má hra prvky hororu jako Resident Evil?
A: Horor to není, ale sdílí podobné prvky jako sbírání dokumentů doplňujících lore nebo systém vylepšování zbraní připomínající Resident Evil 4.

Q: Co jsou to Red Zones?
A: Jsou to nepovinné, vysoce náročné oblasti s elitními nepřáteli, které nabízejí nejlepší odměny a předměty pro bingo karty.